Jdi na obsah Jdi na menu
 


ZŘ Canisterapie - viz CANISTERAPIE PRO OB.SDR. PESSOS

 

ZŘ Canisterapie - viz CANISTERAPIE

PRO OB.SDR. PESSOS

18.11.2009

 

1.                     Úvod

 

Tento zkušební řád má za úkol prověřit povahu a vycvičenost psů v různých situacích, které mohou nastat při práci s pacienty, řad je určen pro občanské sdružení Pessos ,

Občanské sdružení Pessos

Žežická 193, PSČ26101, Příbram, IČO 26680459

 

 

 

Základní ustanovení

 

Zkoušek se může zúčastnit pes jakéhokoliv plemene, který dosáhl daného věku pro složení zkoušky.

Pes, který nastupuje na canisterapeutické zkoušky (dále jen CZ) musí být v dobrém zdravotním stavu.

Platnost každé zkoušky je 24 měsíců.

Zkoušek se může zúčastnit minimálně 6 a maximálně 15 psů.

Momentálně nepřezkušovaní psi nesmí narušovat průběh zkoušek.

Psi s kupírovanýma ušima nesmí být připuštěni ke zkouškám, viz „Zákon na ochranu zvířat“ § 4 odst. 1 písm. g), zákon č. 246/1992 Sb., v pozdějším znění předpisů.

Pořádání akce se řídí zákonem č. 166/1999 Sb. „o veterinární péči“ (pořádání svodů zvířat).

Psovod může pracovat v praxi pouze se psem, se kterým složil CZ.

Psovod, kterému se hárá fena, se nesmí účastnit aktivní terapie po dobu hárání.

 

 

Vyloučení z akce:

  • pokud pes projeví bázlivost či agresivitu,
  • není-li v některé části CZ potřebné hodnocení,
  • hrubé chování psovoda ke psu a ostatním účastníkům. opoužití dopingu nebo odepření zkoušky na doping,

o   nedostatečné ovládání psa, nebo hrubé zacházení s ním,

o   pokračování v činnosti s poraněným nebo nemocným psem, kterému to působí utrpení,

o   použití nedovolených nebo poškozených pomůcek a výstroje psa, které mohou působit psu utrpení,

o   bití psa do hlavy, břicha, pohlavních orgánů a jiných bolestivých míst nebo na uvedená místa působit tlakem, nešetrné údery a kopání psů,

o   používání pomůcek využívajících elektrický impuls nebo chemický účinek,

o    zvedání ležících psů tahem za ušní boltce, končetiny nebo ocas, nebo vlečení za ně.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Práva a povinnosti psovoda

 

  • psovod může klást povely ve svém úředním jazyce,
  • tělesně postižený psovod, který vzhledem ke svému postižení nemůže vést psa u levé nohy, smí psa vést u nohy pravé,
  • psovod ručí za škody způsobené psem,
  • zkoušky mohou absolvovat i 15-ti letí psovodi, ovšem svou činnost v praxi smí provádět pouze s osobou starší 18-ti let,
  • přihlášky musí být odeslány a zaplaceny do předem stanoveného termínu,
  • podpisem přihlášky psovod stvrzuje, že je seznámen s obsahem zkušebního řádu,
  • zkoušek se nesmí zúčastnit psovod s hárající se fenou,
  • při prezentaci se musí psovod prokázat očkovacím průkazem, potvrzující pravidelnou veterinární péči (očkování proti vzteklině, parvoviroze, inf. zánětu jater a pravidelným odčervováním cca 2 – 3 ročně),
  • v průběhu zkoušek smí psovod psa povzbuzovat pouze nenásilným způsobem,
  • psovod je povinen chovat se ukázněně a řídit se pokyny pořadatele nebo delegovaného rozhodčího,
  • dále je povinen se na akci dostavit včas a být přítomen až do jejího řádného ukončení,
  • po ukončení akce může psovod požádat rozhodčího o doporučení výcvikových metod.

 

 

Vybavení psa

 

o  polostahovací obojek

o   hladký kožený obojek,

o   postroj,

o   vodítko cca 1,5 m.

 

Psovi může být nasazen pouze jeden z těchto nástrojů.

 

 

Práva a povinnosti rozhodčího

 

  • rozhodčí hodnotí výkony psovodů a psů,
  • rozhodnutí rozhodčího je konečné a nelze proti němu klást protest,
  • rozhodčí má právo požádat o opakování cviku, pokud to považuje za nutné pro objektivní posouzení,
  • pokud rozhodčí uzná za vhodné, může platnost zkoušky snížit na jeden rok anebo smí snížit hodnotu této zkoušky na práci z jednoho klienta,
  • akci může posuzovat jeden rozhodčí,
  • rozhodčí na zkouškách nesmí posuzovat vlastní psy, ani psy v držení rodinných příslušníků,
  • rozhodčí má právo odmítnout posouzení v případě, že zajištění akce neodpovídá požadavkům. U psů s průkazem původu musí zkontrolovat identitu psa (tetovací číslo),
  • rozhodčí se musí řídit zkušebním řádem i řádem na ochranu zvířat proti týrání se vztahem k tomuto zkušebnímu řádu,
  • rozhodčí může cviky uspořádat dle vlastního uvážení,
  • rozhodčí může po dohodě s pořadatelem akce zajistit pomůcky.

 

 

 

 

Práva a povinnosti pořadatele

 

  • pořadatel je povinen zajistit potřebný počet poučených pomocníků, nářadí a pomůcky, prostor pro administrativu rozhodčích,
  • pořadatel připravuje posudkové listy pro rozhodčí,
  • pořadatel je plně seznámen s ustanovením zkušebního řadu,
  • pořadatel má právo z akce vyloučit psovoda, který nesplnil své povinnosti,

 

o   pořadatel je povinen zajistit potřebný počet poučených pomocníků, nářadí a pomůcky, prostor pro administrativu rozhodčích,

o   musí se seznámit s ustanovením Řádu na ochranu zvířat při veřejném vystoupení a svodu, tento řád má k dispozici pro účastníky, nebo pro orgány ochrany zvířat,

o   má právo ze zkoušek vyloučit psovoda, který nesplnil své povinnosti, nebo který se zachoval hrubě ke svému psovi,

o   je povinen být přítomen po celou dobu veřejného vystoupení nebo svodu, kontrolovat dodržování Řádu v místě jeho konání, vyžadovat od jednotlivých osob plnění povinností Řádem stanovených a při zjištění závad je povinen neodkladně zjednat nápravu.

 

 

. Účast na zkouškách

Zkoušek se mohou zúčastnit feny a psi různých ras,s průkazem původu i bez něj. Nejnižší věková hranice je minimálně 12 měsíců u malých plemen (kohoutková výška do 25 cm), 18 měsíců u středních, velkých a obřích plemen. Požadovaný věk musí feny i psi dosáhnout den před konáním zkoušek.

Popis jednotlivých zkoušek

Seznámení účastníků canisterapeutických zkoušek s ustanoveními zákona č. 246/1992 Sb.

Na ochranu zvířat proti týrání ve znění pozdějších předpisů a s vyhláškou 192/2004 Sb. o ochraně zvířat při chovu, veřejném vystoupení nebo svodu.

 

 

 

 

 

 

1. Postoj psa k cizím lidem

 

Majitelé psů mezi sebou hovoří, smějí se, podávají si ruce. Psi jsou volně nebo na vodítku. Rozhodčí postupně pohladí všechny psy.

Hodnotí se – chování psa, jeho dominance, nesnášenlivost, bázlivost – z toho možnost vyplývající agrese. Pes nesmí napadnout člověka nebo jiného psa.

 

 

 

 

2. Reakce na pach

 

 

Rozhodčí přistupuje k jednotlivým psům v oblečení, které je cítit některým z dezinfekčních prostředků běžně používaných např. ve veterinárních, sociálních nebo zdravotnických zařízeních.

Hodnotí se – reakce psa.

Důvod : Návštěv se účastní i ošetřující personál, který je v pracovním oděvu. Pes si může pach dezinfekčního prostředku spojovat s nepříjemným zážitkem u veterináře.

 

 

 

 3. Základní poslušnost psa

 

Pes není na vodítku. Psovod dává postupně povely – přivolání, sedni, lehni, zůstaň. Odejde od odloženého psa asi na 10 m a přivolá psa k sobě. Při povelu může použít nacvičená gesta i zvukový signál.Opakování povelu je povoleno maximálně 2x.

Hodnotí se - poslušnost a ochota poslechnout psovoda

Důvod : Pes by měl zvládat povely základní poslušnosti.

 

4. Zkouška dominance

 

Majitel dá do misky psovi trochu žrádla nebo pár psích pamlsků. Po chvíli mu majitel a pak i rozhodčí sáhne do misky a přidá či odejme pamlsek.

Hodnotí se – dominance psovoda. Pes musí úkon tolerovat, nesmí zavrčet, vycenit zuby nebo člověka napadnout.

Důvod : Při dobrém vztahu psa a člověka nesmí být problém sáhnout do misky.

 

5. Vzrušivost psa

 

Majitel psa rozdovádí hrou, během, skákáním nebo hračkou. Na pokyn rozhodčího musí psovod hru ukončit a psa co nejrychleji zklidnit. Může použít hlasový nebo zvukový signál, nebo nacvičená gesta. Povel může opakovat maximálně 3x.

Hodnotí se – doba potřebná ke zklidnění.

Důvod : Psi se při hře mohou přestat kontrolovat. Psovod musí psa zklidnit a pes nesmí reagovat na další podněty ke hře bez povelu psovoda.

 

6. Zachování klidu

 

a) ve skupině – pes prochází skupinou lidí. Všichni najednou ho začnou hladit, hlasitě se smát. Nečekaně někdo vykřikne, další upustí před psem berli, otevře se neočekávaně před psem deštník a někdo zvedne hůl, aby na něco ukázal.

Důvod : Při návštěvách, kdy dochází ke spontánnímu vítání může dojít k pádu berle, klienti do sebe strkají, aby byli co nejdříve u psa. Pes musí tuto situaci vyhodnotit tak, že se nejedná o výpad proti němu nebo psovodovi.

 

b) u jednotlivce – rozhodčí si klekne a začne hledět psovi přímo do očí, zatahá ho za uši, sahá mu na čenich, ocas a tlapky, strká do něj prstem.

Hodnotí se – u obou bodů reakce psa. Pes by měl zůstat klidný, může se však otočit, nesmí však z důvodu strachu utéci.

Důvod : při návštěvách dochází často ke kontaktu „z očí do očí“, klient se může neopatrným pohybem zachytit za srst psa, dotknout se blízkosti oka spod.

 

7. Přímé setkání

 

Rozhodčí se na invalidním vozíku přiblíží zezadu k pomale jdoucímu psovodovi se psem. Chvíli jdou společně, pes vedle vozíku. Po chvíli se zastaví,rozhodčí psa hladí, objímá a snaží se vyzvednout psa k sobě na klín. Malého psa může psovod na klín posadit sám.

Hodnotí se – chůze psa u vozíku a ochota a vstřícnost k mazlení. Pes nesmí z klína seskočit sám. Psovod musí poznat, kdy chce pes činnost ukončit.

Důvod : V běžném životě se pes málo kdy setkává s lidmi na invalidním vozíku.

 

8. Podávání pamlsků

Rozhodčí v podřepu napřed psa pohladí a potom mu nabídne pamlsek. Pes si ho může, ale také nemusí vzít. Záleží na psovodovi.

Hodnotí se – klid a opatrnost při převzetí pamlsku

Důvod : Nataženou ruku s pamlskem nesmí pes chápat jako projev útoku proti sobě samému nebo psovodovi a reagovat obranným způsobem.

 

9. Reakce na rychlý pohyb a nečekaný hluk spojený s pádem

 

Pes je veden na vodítku. Kolem proběhne asistent. Po chvíli proběhne znovu, zkříží cestu psovi, upadne a upustí tašku naplněnou rachotícím materiálem.

Hodnotí se – reakce psa na člověka, nečekaný hluk a zvládnutí momentu překvapení. Pes se může leknout, nesmí však na člověka na zemi zavrčet, vycenit zuby nebo zaútočit.

Důvod : U psů, kteří nepřijdou do styku s výraznějším hlukem, navíc spojeným s pádem člověka, může dojít vlivem úleku k agresivní reakci.

 

 

10 . Dlouhodobé odložení psa – požadavek je, aby pes vydržel na místě určeném psovodem a také v požadované poloze (tuto si určuje psovod). Doba odložení 3 min. a vzdálenost psovoda

od psa 5 – 10 metrů. Psovod nesmí po dobu odložení dále usměrňovat psa povelem ústním

nebo pokynovým. Změna polohy psa při odložení bez opuštění místa je drobná chyba. Opustí-li pes místo odložení odplížením nebo odejde do vzdálenosti až dvou metrů od místa odložení

je to ztráta bodů. Odchod z místa odložení více jak 2 m, a nebo opustí-li své stanoviště

psovod, je cvik anulován. Při návratu psovoda ke psu, jestliže pes opustí místo odložení a jde

psovodovi vstříc je chyba podle vzdálenosti mezi místem odložení a setkání s psovodem.

 

Chování psa krátkodobě uvázaného a ponechaného o samotě – pes je uvázán na klidném

místě tak aby netrpěl (ne na sluníčku, do mokrého prostředí apod.) Psovod dá povel k čekání

na jeho návrat a potom se vzdálí. Pes nesmí vodítko kousat a jinak se snažit uvolnit. Hrubá

chyba až nesplnění cviku. Štěkání, hrabání a pod. je drobná chyba.

Speciální cviky:

Důvod: psovod bude li si chtít oskočit, či  vejít do místnosti kam nesmí pes, ponechání psa ve vzdálenosti a upravit terén, madraci,atd.

 

V průběhu celých zkoušek rozhodčí sleduje vztah mezi psem a psovodem. Všímá si intonace hlasu při práci se psem, zda psovod psa pochválí za dobře zvládnutou zkoušku, zda ho odmění pamlskem, zda pes poslouchá rád nebo ze strachu. Pozoruje také, zda pes nereaguje negativně na vztáhnutí ruky k pohlazení úhybným manévrem. Sleduje samozřejmě i chování psovoda. Jeho psychické zvládání zkoušek. Zda není psovod ve stresu, který by se negativně odrážel na psychice psa a na jeho výkonu. Kladně je hodnocen jen ten pes, který reaguje v jednotlivých zkouškách klidně, je poslušný a neprojeví agresivní reakci. U takového psa jsou zkoušky ihned ukončeny a z dalších zkoušek je pes vyloučen.

 

 

Hodnocení speciálních cviků zkoušky  – pro všechny cviky platí hodnocení – prospěl výborně  - prospěl – prospěl s výhradou – neprospěl

 

Hodnocení „prospěl výborně“ se zadá psovodovi a psovi, kteří požadovanou disciplínou prošli v souhře, bez ovlivňování psa k uklidnění pomocnými povely, působí nenásilným, příjemným dojmem s dobrou komunikací s okolím.

 

Hodnocení “prospěl“ se zadá dvojici, která má drobné nedostatky v ovladatelnosti psa, komunikaci, apod.

 

Hodnocení „prospěl s výhradou “ se zadá psovodovi a psovi, kteří mají ve své činnosti nedostatky, které však nejsou vylučující vadou (neschopnost psa pracovat samostatně, nevhodnost psa pracovat ve skupině jiných psů, pes neaportuje, nevezme si pamlsek, nevhodnost psa pro provádění „polohování“, špatná komunikace psovoda, apod.). Tuto výhradu rozhodčí písemně poznamená do Protokolu o vykonané zkoušce.

 

Hodnocení „neprospěl“ se zadá dvojici, která v některé disciplině prokáže anulující chyby – agresivita psa, silná bázlivost psa, jednoznačná nechuť psa ke spolupráci a nekomunikativnost psa, nepřijatelné chování psovoda v kterékoli části zkoušky. 

 

Výsledné hodnocení se zadá dle převažujících známek jednotlivých disciplin a celkového dojmu dvojice.